Málokdo si jí všimne. Pamětní deska, připomínající výstavbu nové školní budovy, je totiž schovaná za vstupními dveřmi. Až půjdete do knihovny nebo muzea, pozorně si ji prohlédněte. Se znalostí římských číslic se lehce spočtete rok vzniku školy. Ano, je tomu právě 200 let, kdy se tehdejší vrchnost z rodu Valdštejnů zasadila o výstavbu nové školy, která nahradila nevyhovující dřevěný objekt z 18. století. Nová školní budova sloužila až do konce 19. století jako škola smíšená. Teprve po dokončení chlapecké školy na dnešní Školní ulici se výuka dívek a chlapců oddělila. Obecná škola dívčí byla zřízena v roce 1898, o dvacet let později, roku 1919, přibyla dívčí škola měšťanská. Budova prošla dvěma zásadními přestavbami – v roce 1881 a 1932. Z plánů, které byly pro účely rekonstrukce z 30. let zhotoveny, lze vyčíst, že ve škole se nacházelo pouze šest, později sedm učeben, jednopokojový byt školníka, ředitelna, která sloužila zároveň jako sborovna, a školní knihovna. Z uvedeného je zřejmé, že škola bojovala o každý metr čtverečný prostoru. Nebylo kam umístit odborné učebny ani kabinety. Ještě v 1. polovině 30. let se voda přivážela z pumpy na náměstí, vodovod byl postaven až v roce 1935. Jedinou vymožeností tak dlouho zůstávalo elektrické osvětlení. Dívčí škola fungovala do roku 1953, kdy ji opět nahradila smíšená výuka. Od roku 1963 využívá objekt městská knihovna, která se dlouho musela o budovu dělit se školní jídelnou. Teprve po jejím přestěhování do současného areálu školy v roce 2001 vznikl prostor pro zřízení Muzea Bakovska.

Tereza Kolínská, pracovník infocentra a muzea